Každý má to své

Závody horských kol jsou fenomén, který se objevuje napříč naší malebnou republikou. Jste hobby jezdec, který řeší jaká piva na své vyjížďce ochutná a nebo profík, který si jede udělat hezký výsledek? Pro všechny, kteří se rozhodnout závod jet je zajímavé vědět, kudy trať vede, jaké zajímavé segmenty na ní najde, kde bude konečně ta vysněná občerstvovací stanice a mnoho dalšího.

Tak jako má Drásal bikemaraton svůj sjezd z Kelčáku nebo Rohálovská 50 svůj brod v Líšné a Holešově, tak stejně jsou na závodě O Ondřejův věneček úseky, které se vám zaryjí do paměti.

Na Mohelno dobrý

Asi si říkáte, co chceme vymýšlet, když jsme zhruba 35 km jihozápadně od Brna a největší kopec tu jsou schody z Dalešického pivovaru. Jasně, nejsme na horách, ale i tak věřte, že se s vaším horským kolem skvěle pobavíte. Pojďme se podívat na to, co vás na trati závodu horských kol O Ondřejův věneček čeká.

Zahřívací kopec do Dukovan

Na závod horských kol je potřeba si dobře rozvrhnout síly již od začátku. První, co vás na trase čeká je výjezd od řeky Jihlavy do Dukovan. Jede se lesem po asfaltové cestě a cesta poměrně příjemně ubíhá. Navíc z vás během 1,6 km a nastoupaných 75 výškových metrů spadne startovní nervozita. Tady se zkrátka dobře zahřejete a dostanete do tempa. Naopak kdo to tady přepálí, ten se se zlou potáže.

JE Dukovany

Radioaktivní pole

Asi nemusíte být zrovna atomový inženýr, abyste věděli, co je největší dominantou Dukovan. Ano, jsou to chladící věže jaderné elektrárny. Ty budete míjet po levé ruce. Rozhodující je na tomto segmentu vítr, který vám může foukat do zad a tím vás hnát směrem k lesu nad vodní nádrží Mohelno. Pokud vám, ale bude foukat do protivky nebo z boku, tak je možné, že se vám tato rovinka přes „radioaktivní pole“ bude zdát těžší než možná je.

Lesní rallye

Hned jak za radioaktivním polem vjedete do lesa, začíná segment pojmenovaný Lesní rallye. Šest kilometrů, které prověří s jakými nohami jste na tento závod přijeli.

Segment kopíruje cyklotrasu Pivovarská. Zpočátku sjíždíte příjemnou lesní (zpevněnou) cestou dolů pod zříceninu hradu Rabštejn, kde se nachází Skryjský mlýn. Od něj budete stoupat k rozcestníku Hřebec. Občas je možné po pravé ruce zahlédnout vodní nádrž, kterou současně objíždíte.

Po sjezdu, který se dá pěkně napálit zbývá v Lesní rallye už jen vystoupat necelých 100 výškových metrů a ocitnete se nad hrází Dalešické přehrady.

Z hráze Dalešické přehrady na rozhlednu Babylon

Vodní nádrž Dalešice finálně přehradila řeku Jihlavu v roce 1978. Hráz je nejvyšší v České republice a druhá nejvyšší sypaná hráz v Evropě. Dlouhá je 350 m a od ní vás bude čekat kopec do vesnice Kramolín.

Za Kramolínem se asfaltová silnice kroutí směrem doleva. Vy ale pojedete rovně a napojíte se na žlutou, následně modrou turistickou značku a ty vás dovedou do těsné blízkosti rozhledny Babylon.

Rozhledna Babylon

Empírová rozhledna Babylon je jedna z nejstarších rozhleden na Moravě. Pro potřeby zeměměřičů ji v roce 1831 nechal postavit hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. Rozcestník pod rozhlednou je zároveň nejvyšším bodem tohoto závodu horských kol.

Kladerubské vlny

Tři kilometry pořád rovně, žádné zatáčky jen vlnění krajiny kousek od Kladerub nad Oslavou. Je to štěrková palba, kterou dojedete na Vlčí kopec nad řekou Oslavou.

Trail Vlčí kopec

Milovníci lesních cest s příměsí kamení si zde přijdou na své. Trail, který vás sveze dolů k řece začíná po zelené turistické značce Anniné cesty. Asi v půlce se po prudké 180° zatáčce láme na více kamenitou a prudší pasáž k lávce přes řeku Oslavu.

V aplikaci Strava je k tomuto sjezdu vytvořen segment. Králem tohoto sjezdu je účastník našeho závodu horských kol – Lukáš Dubšík. Ten necelé dva kilometry s průměrným klesáním -5% ujel za 3:22. Nejrychlejší žena na tomto úseku je Zuzana Soldánová, která své maximum dosáhla v ročníku 2019 s časem 4:02.

Údolím strašlivé žízně

Kulisy údolí řeky Oslavy jsou malebné. Po jejím levém břehu se závodní trasa nese v rovinatějším profilu, ale dravost řeky by měla vybudit i dravost v závodnících.

Jen tak si na maximum užijí bezprostřední blízkost vody, kamení, přejezdy přes louky i kolem trampských chat. Největší sympatie chovám k úseku od Pomníku britským letcům k výjezdu v táboře Skřipina. Cesta vedoucí kolem mlýnského náhonu je u mě zapsaná jako „úsek Benátky“.

Závod horských kol potřebuje kopce

Co by byly horská kola bez hor nebo aspoň kopců. Kopec od mostu u Kuroslepského mlýna (Skřipiny) je poslední velký kopec na trase. Je po asfaltu a pokud chcete někde nasbírat posledních pár sekund k dobru, tak toto je to místo.

Z Mohelna dolů do cíle

Městys Mohelno je posledním civilizovaným místem, které závodníky čeká před dojezdem do cíle. Je to pohoda, je to kousek do cíle, je to po asfaltu, je to z kopce. Shrňme to jedním slovem – ANO.

I když se to nemusí zdát, tak i Mohelno je do mírného kopečku. Čím blíže k cíli, tím méně sil v nohách. Nakonec závod horských kole končí ve sjezdu k řece Jihlavě, kde je cíl. Zasloužený cíl.